Radši než být jazýčkem na vahách, tak ve vládě nebudeme vůbec, říká Bělobrádek

Radši než být jazýčkem na vahách, tak ve vládě nebudeme vůbec, říká Bělobrádek

6.6.2013 14:13:23

6.6.2013 Právo Strana 8 Rozhovor; Oldřich Danda


* Když jste se před třemi lety stal předsedou KDU-ČSL, tak jste řekl, že se v politice dobytků a sviní nebojíte. Už jste nějaké potkal?
Asi se bojí, takže ještě ne. Ale berte to jako bonmot, který patřil k projevu na sjezdu, a už bych se k němu více nevracel.


 

* Průzkumy vám dávají šance se probojovat zpátky do Sněmovny, ale vydržela by strana, i kdybyste znovu neuspěli?

Určitě bychom si s tím poradili. Ta strana tu je sto let a určitě nezanikne, když nebudeme ve Sněmovně. Byli bychom parlamentní stranou, ale dýchali bychom jen na jednu plíci v Senátu. Předpokládám, že regenerace, kterou jsme prošli, ukazuje, že strana je připravená. Také se jasně ukazuje, že křesťanskodemokratický proud ve Sněmovně chybí. Věřím, že naše programová i osobnostní nabídka bude tak dobrá, že se vrátíme.

* Proč by vám měli lidé znovu věřit? Jednou už jste je zklamali a podle politologů ten, kdo ze Sněmovny jednou vypadl, se tam už nevrátí.

Podle politologických předpokladů bych se nikdy nemohl stát předsedou KDU-ČSL. Nejsem z tradiční katolické rodiny, nikdo v rodině u lidovců nebyl. Když jsem byl zvolen, tak jsem byl čtrnáct dní komunálním politikem. Byl jsem neznámý, mladý a nemocný (Bělobrádek trpí roztroušenou sklerózou). Přesto jsem se stal předsedou. Rád některé věci bourám a možná že zbourám i toto klišé. Naše pozice je dobrá a ze Sněmovny vypadly strany, které neměly zázemí, členskou základnu a historii jako my. Také jsme vypadli kvůli tomu, a na to se zapomíná, že všechny zavedené strany přišly o voliče, někteří procentuálně více než my. Přišly nové strany a více než čtvrtina hlasů propadla. Byla to unikátní situace, stejně i teď to bude unikátní, protože se vrátíme. Lidé si totiž uvědomili, že tam chybíme.

* V čem jste jiní než ostatní strany?

Vedení strany se zcela omladilo. Na rozdíl od ostatních stran jsme museli projít hlubokou sebereflexí, museli jsme si vydiskutovat, proč jsme dostali od voličů červenou kartu. Chceme být také jasně spojeni s tématy, která nebudou jen bioetická. Většina lidí, když se řekne lidovci, si představí, že nechtějí potraty a chtějí církevní restituce. To je strašně málo. Máme svůj program a umíme vládnout. Zároveň řekneme, že nebudeme dělat přívažek, jazýček, že se nebudeme k nikomu přiklánět. Chceme prosadit program i za cenu, že k tomu nenajdeme koaliční partnery. Šrámkovo být při tom v turbulentní první republice, kdy žádná vláda nevydržela celé období, bylo státotvorné. Luxovo být při tom a tvořit to byla snaha v době Klausova neoliberálního přístupu tam dát sociální prvek a vydefinovat křesťanskou demokracii jako suverénní politickou stranu. Teď je na čase říci, jaké jsou naše priority, a říci být při tom, tvořit to, ale ne za každou cenu. Nebustaven deme rezignovat na některé věci, na které bohužel rezignovali naši předchůdci. Já určitě nebudu ten, kdo pomůže realizovat program jiným koaličním stranám. Chci realizovat náš program, a buď najdu partnera, nebo nenajdu.

* Nebudete chtít být jazýčkem na vahách, a přitom uznáváte, že maximální zisk lidovců může být okolo deseti procent. Jak to chcete dokázat?

Však to není definitivní. Nejdříve musíme ukázat, jací jsme, a pak můžeme třeba vyhrát další volby.

* Co jsou ty mantinely a priority, bez kterých do koalice nepůjdete?

Diskutujeme o konkrétních věcech. Příkladem může být progresivní zdanění a společné zdanění manželů. Bylo chybou realizovat v druhé Topolánkově vládě program ODS tím, že se zavedla rovná daň, a tím zaniklo společné zdanění manželů. Tyto priority chceme představit koncem roku.

* Ty mantinely budou programové, nebo i personální? Současná vláda vznikla hlavně proto, že nikdo nechtěl jít s Jiřím Paroubkem.

Uvidíme za rok, třeba se někdo „vyštění“ tak, že s ním nebudeme chtít do koalice jít. Ale zatím je to jen o programu.

* Měli byste s některými stranami problém jít do koalice, když vypustíte komunisty, s kterými spolupracovat nechcete?

Se všemi bychom měli problém, protože se všemi se v řadě věcí rozcházíme. Uvidíme, jaký budou mít program a v čem se protneme. Nikoho z nich ale nepreferuji, nejlepší by to bylo s KDH či CDU (křesťanské strany na Slovensku a v Německu).

* Zmínil jste progresivní zdanění, v tom byste si více notovali s levicí?

To nemá nic společného s levicí. My totiž nemáme standardní pravici. Rovná daň není běžná ani v USA. Progresivní zdanění není sprosté slovo. My preferujeme progresivní zdanění kvůli společnému zdanění manželů a také kvůli tomu, že je tím dobře vyjádřena solidarita. Je ale velký rozdíl mezi tím, když jsou daňová pásma 18 a 20 procent, nebo 45 a 50, nebo dokonce 70 jako ve Francii. To není otázka principu, ale parametru. To je věc, na které se se sociální demokracií nemusíme dohodnout.

* Sám byste KDU-ČSL umístil vlevo, nebo vpravo?

Tak jako všechny strany k Evropské lidové straně. To znamená střed, maximálně pravý střed se sociálním akcentem. Tam kde je CDU, kde jsou rakouští lidovci, kde je KDH na Slovensku. Konzervativní pohled, který zohledňuje zodpovědnost a solidaritu.

* V čem je rozdílný váš sociální akcent od toho sociální demokracie?

Protože není socialistický, protože není kolektivistický.

* V čem je kolektivistický program ČSSD?

Zajímá se především o sociální skupiny, my hlavně za vším vidíme člověka. Má se začínat na nejnižší úrovni, aby rodina, obec a neziskový sektor byl tím, kdo vyřeší většinu problémů, a stát má nastupovat až v případě nutnosti. Stát má nastavit pravidla, jinak má být štíhlý, co nejméně se zapojovat do výchovy dětí, do ekonomiky, do správy, ale na druhou stranu má tvrdě vymáhat právo. A to vyčítám pravicovým stranám, že tady je spíš chaos než nějaký fungující a osvobozující právní stát.

* Jak byste toho chtěli dosáhnout? I dnešní vláda neříká nic jiného, než že chtějí prosadit vládu práva.

To se jim moc nedaří. Za prvé je nutné prosadit zákon o státní službě, který určitě nenahradí vládou navrhovaný zákon o úřednících, protože to je paskvil. A také účinné protikorupční nástroje, které omezí to, aby z veřejných rozpočtů byly vysávány peníze.

* Se sociální demokracií se určitě neshodnete na církevních restitucích. Byli byste ve vládě, která by chtěla změnit výši finančních náhrad církvím, jak o tom ČSSD uvažuje?

Ústavní soud dal za pravdu schválení této normy, proto nemá příliš smyslu se k tomu vracet. Jestliže vláda udělá smlouvu, tak na jejím zrušení se musejí dohodnout obě strany. Pokud by to tak bylo, tak to je samozřejmě věc smluvních partnerů a možné to je.

* Vy jste s restitucemi spokojený, jsou vůči dnešní situaci ve společnosti férové?

Myslím, že ano, protože dojde k faktické odluce státu a církví. Ke státu je připoutal Josef II., z části kléru udělal úředníky. Teď skutečně církev bude dělat za své a bude na nich, jak budou hospodařit. Předpokládám, že to bude mít ekonomický efekt, protože pozemky, na kterých je blokační paragraf, se uvolní. Dá se předpokládat, že církve budou lepšími hospodáři, než jsou Lesy ČR. Počítám také, že dají lidem práci.

* Na zrušení druhého pilíře důchodového systému byste se s ČSSD shodli?

Pokud nepůjde o znárodnění, tak samozřejmě. Souhlasili bychom s tím zrušit druhý pilíř tak, že se ty peníze rozdělí do prvního a třetího. Stejně k tomu asi dojde, protože lidí přihlášených do druhého pilíře je málo. My máme vlastní důchodovou reformu a ta s druhým pilířem nepočítá.

* Rezonuje ještě ve straně rozchod s Miroslavem Kalouskem, který založil TOP 09?

Byla to věc některých lidí. Protože když mnoho let mladého perspektivního politika podporujete, děláte mu kampaň, vylepujete mu plakáty a on pak řekne nazdar a odejde jinam, tak se to řady lidí dotkne. Já to tak neberu. Prostě se někteří lidé rozešli, to se stává.

* Jakými dalšími tématy budete chtít oslovit voliče?

Určitě je to otázka zaměstnanosti a podpory podnikání. Podnikatelé by měli mít možnost podnikat ve stabilním a předvídatelném prostředí. Daň z příjmu se například měnila za posledních dvacet let asi sedmnáctkrát. Druhá věc je, že stát sám by měl přestat živit zbytečné nebo neefektivní zaměstnance. Měli bychom se také zaměřit i na věci, které jsou osvědčené v okolí – v Rakousku, na Slovensku, v Německu – ať už je to sociální podnikání, nebo rodinné podnikání.

* Měly by se měnit některé daně?

Ano, třeba u DPH jsme se v některých parametrech dostali za hranici racionality, obzvláště u základních potravin, léků, dětských potřeb, ale i knih a tiskovin. Nejenže jsme daleko předběhli skoro celou Evropu, ale už to dělá velké potíže i podnikatelům. Já jsem z Náchoda, to znamená u hranic s Polskem, a tam desetitisíce lidí jezdí nakupovat do Polska, protože na některé potraviny a zboží je tam jen pětiprocentní DPH.

* Jak jste spokojeni v KDUČSL s prezidentem Zemanem?

To, že se s novým panem prezidentem nebudeme nudit, jsme věděli. Uvidíme, na souzení je ještě brzy.

* Co říkáte obstrukcím kolem jmenování profesora Putny?

Po pravdě řečeno, rezonance mezi obyvatelstvem nízko a středně příjmové kategorie byla velice pozitivní vůči tomuto kroku. Osobně myslím, že to nebylo příliš šťastné. Pokud by někdo měl posuzovat mravní kvalitu toho kandidáta na profesora, tak by to neměl být prezident republiky, ale univerzita. Tím, že byl zvolen v přímé volbě, nezískal žádné pravomoci navíc. A neměl by si je přisvojovat. Domnívám se, že v sousedních zemích najdeme prezidenty, o kterých nevíme, jak se jmenují, jsou bráni skutečně jako kladeči věnců. A to není hanba. Prezident není monarcha, ale jeden z volených orgánů a měl by respektovat nejen literu, ale i ducha zákona. Autoři ústavy zřejmě nepředpokládali, že budeme mít tak silné osobnosti, které si budou ústavu vykládat podle svého. Duch ústavy je přitom důležitější než litera. Svědčí to i politické kultuře. Protože v Británii nemusí mít ani psanou ústavu a jde to. Myslím si, že je to škoda, že se tyto věci vyhrocují víc, než je to nutné. Já být prezidentem, tak panu Putnovi klidně profesuru podepíši, přestože jsem pochod homosexuálů nepodpořil, radši jsem podpořil pochod pro rodinu.

* To by také bylo docela zvláštní, kdyby šéf lidovců podporoval pochod homosexuálů.

V takových akcích nevidím žádný význam. Myslím, že problém máme s demografickým deficitem.

* Pro ně to význam má.

Proč? Podle mého u nás šikanováni nejsou. Já jsem rok bydlel s homosexuálem a neměl jsem ten pocit, že by je někdo šikanoval.

* To přece nemůžete posuzovat jen podle sebe.

Nevidím, že by systém byl natak, aby šikanoval kvůli sexuální orientaci. K nějakým případům dochází, to asi nelze popřít. Ale k panu Putnovi. Já bych nepřevzal záštitu nad takovou akcí, ani bych na ni nešel. To ale není důvod, to bych za chvilku mohl kádrovat někoho, že se rozvedl, že se někde opil atd.

* Vedle Zemana vám vyrostla v SPOZ konkurence. Obáváte se jich?

My spolupracujeme v Pardubickém kraji na krajské úrovni. To, že mají v názvu jméno jednoho člověka, ukazuje, že tam nejde ani tak o politický proud. Konečně je to strana, která vznikla z fanklubu Miloše Zemana. My jsme si vědomi, že nám zemanovci ve volbách 2010 odebrali nějaké voliče, především na Vysočině a v jižních Čechách, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet a jaké budou mít osobnosti a program.

* O víkendu si lidovci budou vybírat nové vedení. Vy nemáte protikandidáta. To jste na tom tak personálně špatně?

Nikdo mě sice nevyzval o souboj o mistrovský pás, ale uvidíme, třeba se někdo na sjezdu najde. Byl bych radši, kdyby kandidovalo více kandidátů, ale je možné, že si leckdo myslí, že se v takové situaci nepřepřahá. Možná je to tím, že jsme v dost nevděčné situaci. Za rok se teprve uvidí, jestli naše kroky byly správné a zda budeme hrát o to nejpodstatnější, tedy o vstup do Sněmovny. Krajské volby nedopadly špatně, získali jsme devět procent mandátů. V prezidentské kampani Zuzana Roithová za osm set tisíc korun dokázala udělat přes čtvrt miliónu hlasů. Také musíme splácet dluhy. Zatím se nám to daří, příští rok bychom měli být už bez dluhu. Nouze o kvalitní osobnosti je všude, nemůžu říci, že my jich máme přehršel. Ale máme lidi jako Zuzana Roithová či Petr Pithart, ale také tu jsou mladí lidé, kteří uspěli v krajských volbách. Marián Jurečka krátce po třicítce udělal v Olomouckém kraji dvouciferný výsledek. Na severu Čech máme stranické buňky prořídlé, ale je tu prostor pro řešení, které se ukázalo v Praze jako dobré: otevřít kandidátku slušným lidem bez ohledu na to, jestli jsou ve straně, nebo ne.

* Jak se vám líbí, že by chtěl do vedení strany i Jiří Čunek?

Do vedení strany jsem podpořil jen Zuzanu Roithovou. Ale další kandidáty do předsednictva nekomentuji. Jiří Čunek je nejúspěšnějším politikem v současnosti, protože drtivě vyhrál senátní volby a udělal vynikající výsledek v krajských volbách jako lídr. Na druhou stranu měla KDU-ČSL na Zlínsku možná kvůli němu menší koaliční potenciál.

* Jeho charisma nezasahuje celou republiku. Nebojíte se, kdyby se znovu dostal do vedení strany, že by vám svou kontroverzní pověstí mohl uškodit?

Je pravda, že od východu k západu jeho popularita klesá. Na druhou stranu by dostal prostor vysvětlit některé věci. Například že jeho obvinění kvůli vsetínským bytům bylo způsobeno tím, že soudní znalec, který dělal odhad, sedminásobně nadhodnotil cenu bytů, aby mohlo dojít k jeho stíhání. Policie uznala, že tím byl spáchán trestný čin vůči němu.

* Na druhou stranu musí zaplatit 80 tisíc, protože poškodil jméno své sekretářky, když řekl, že lhala.

Podívejte se ale na to, co řekl soud, že sice prokazatelně nemluvila pravdu, ale nelhala. Chtěla půl miliónu, dostane jen 80 tisíc. On společnost možná trochu rozděluje, jsou ale části republiky, kde ho lidé znají, jak se chová, jak žije. Tam je jeho popularita nesmírná. Uvidíme.


 
Sdílet článek:Přidat k Yahoo Bookmarks Přidat k Facebook Přidat k Delicious Přidat k Twitter Přidat k StumbleUpon Přidat k MySpace Přidat k Google Bookmarks

Facebook